{"id":22640,"date":"2025-11-05T18:40:56","date_gmt":"2025-11-05T15:40:56","guid":{"rendered":"https:\/\/mybook.am\/?p=22640"},"modified":"2025-11-05T18:40:56","modified_gmt":"2025-11-05T15:40:56","slug":"od-te-doby-co-jsem-otehotnela-byl-muj-manzel-jiny-kazdou-noc-klecel-u-me-postele-a-septal-myslela-jsem-si-ze-mluvi-s-ditetem-dokud-jsem-si-neuvedomila-co-odpovedi-zada","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/mybook.am\/?p=22640","title":{"rendered":"Od t\u00e9 doby, co jsem ot\u011bhotn\u011bla, byl m\u016fj man\u017eel jin\u00fd. Ka\u017edou noc kle\u010del u m\u00e9 postele a \u0161eptal. Myslela jsem si, \u017ee mluv\u00ed s d\u00edt\u011btem \u2013 dokud jsem si neuv\u011bdomila, co odpov\u011bd\u00ed \u017e\u00e1d\u00e1\u2026"},"content":{"rendered":"\n
Probudila jsem se na zvl\u00e1\u0161tn\u00ed zvuk \u2013 jako by n\u011bkdo d\u00fdchal pobl\u00ed\u017e, velmi ti\u0161e, t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b. V pokoji von\u011blo \u017eelezo a ml\u00e9ko, jako kdy\u017e nech\u00e1te okno dlouho zav\u0159en\u00e9. M\u011bs\u00edc visel p\u0159\u00edmo nad postel\u00ed, jeho sv\u011btlo klouzalo po tv\u00e1\u0159i m\u00e9ho man\u017eela. Kle\u010del, hlavu m\u011bl sklon\u011bnou k m\u00e9mu b\u0159ichu a \u0161eptal. Cht\u011bla jsem se ho zeptat, co d\u011bl\u00e1, ale slova mi uv\u00edzla. Pohyboval rty, zav\u0159en\u00e9 o\u010di, jako by byl n\u011bkde daleko.<\/p>\n\n\n\n
\u201eS k\u00fdm mluv\u00ed\u0161?\u201c za\u0161eptala jsem kone\u010dn\u011b.<\/p>\n\n\n\n<\/figure>\n\n\n\n
Zachv\u011bl se a pod\u00edval se na m\u011b \u2013 zamra\u010den\u00fd, nech\u00e1pav\u00fd. \u201eS n\u00ed,\u201c odpov\u011bd\u011bl po pauze. \u201eOdpov\u00edd\u00e1.\u201c<\/p>\n\n\n\n
Od t\u00e9 doby jsem nespala klidn\u011b. Ka\u017edou noc \u2013 p\u0159esn\u011b o p\u016flnoci \u2013 se budil. \u0160eptem. N\u011bkdy m\u011b hladil po b\u0159i\u0161e, n\u011bkdy \u2013 jako by poslouchal \u2013 n\u011bco psal na kousek pap\u00edru. Druh\u00fd den r\u00e1no v\u0161echno zapomn\u011bl. \u201eMusel se mi to zd\u00e1t,\u201c \u0159\u00edkal a unaven\u011b si t\u0159el sp\u00e1nky.<\/p>\n\n\n\n
Sna\u017eila jsem se naj\u00edt racion\u00e1ln\u00ed vysv\u011btlen\u00ed. Mo\u017en\u00e1 to byl stres? Mo\u017en\u00e1 jen sny? Ale jednoho dne jsem usly\u0161ela n\u011bco, co jsem nemohla spsat \u00fanav\u011b.<\/p>\n\n\n\n
\u201eNesp\u011bchej\u2026 mus\u00ed se dostat ven\u2026\u201c<\/p>\n\n\n\n
Zadr\u017eela jsem dech. Kdo \u2013 \u201eon\u201c? Pro\u010d \u201ese dostat ven\u201c? D\u00edt\u011b se je\u0161t\u011b nenarodilo, bylo mu teprve sedm m\u011bs\u00edc\u016f. Ale ka\u017ed\u00e9 slovo, kter\u00e9 \u0159ekl, zn\u011blo, jako by nemluvil o budoucnosti, ale o n\u011b\u010dem, co se u\u017e d\u011bje.<\/p>\n\n\n\n
Druh\u00fd den r\u00e1no jsem pod pol\u0161t\u00e1\u0159em na\u0161la kus pap\u00edru. Rozt\u0159epen\u00e1 p\u00edsmena, jako by n\u011bkdo psal ve tm\u011b: \u201ePamatuje si. Mus\u00edme to urychlit.\u201c<\/p>\n\n\n\n
On\u011bm\u011bla jsem. Tvrdil, \u017ee ten vzkaz nikdy p\u0159edt\u00edm nevid\u011bl. Ale poznala jsem jeho rukopis.<\/p>\n\n\n\n
Ten ve\u010der jsem pozvala svou kamar\u00e1dku Amaru, tu, kter\u00e1 v\u017edycky dok\u00e1zala naj\u00edt v\u0161edn\u00ed vysv\u011btlen\u00ed i v z\u00e1zrac\u00edch. Sed\u011bly jsme v kuchyni a j\u00e1 j\u00ed v\u0161echno vypr\u00e1v\u011bla \u2013 v\u016fn\u011b, \u0161epot, pozn\u00e1mky. Ml\u010dela a pak \u0159ekla: \u201eMo\u017en\u00e1 se jen boj\u00ed\u0161. D\u00edt\u011b je zm\u011bna a zm\u011bna je v\u017edycky d\u011bsiv\u00e1.\u201c<\/p>\n\n\n\n
T\u00e9m\u011b\u0159 jsem mu uv\u011b\u0159ila. T\u00e9m\u011b\u0159.<\/p>\n\n\n\n
O t\u0159i dny pozd\u011bji p\u0159inesl dom\u016f starou d\u0159ev\u011bnou krabici zam\u010denou rezav\u00fdm visac\u00edm z\u00e1mkem. \u0158ekl, \u017ee ji na\u0161el na p\u016fd\u011b sv\u00fdch rodi\u010d\u016f. \u201eSuven\u00fdr z d\u011btstv\u00ed.\u201c Ale pro\u010d se mu pak t\u0159\u00e1sly ruce? Pro\u010d dal krabici do d\u011btsk\u00e9ho pokoje a zak\u00e1zal mi ji otev\u00edrat?<\/p>\n\n\n\n
Tu noc jsem se znovu probudila \u2013 tentokr\u00e1t do z\u00e1pachu kou\u0159e. St\u00e1l uprost\u0159ed m\u00edstnosti, otev\u0159en\u00e1 krabice vedle n\u011bj. Na podlaze byly star\u00e9 d\u011btsk\u00e9 v\u011bci, ale ne na\u0161e. Mal\u00e9 boty, za\u017eloutl\u00e1 fotografie miminka, vybledl\u00e1 plenka. Na fotce je s\u00e1m, ale vedle n\u011bj je \u017eena, kterou jsem nikdy nevid\u011bla. A n\u00e1pis na zadn\u00ed stran\u011b zn\u00ed: \u201eVr\u00e1t\u00edme se pro ni.\u201c<\/p>\n\n\n\n
\u201eCo to je?\u201c Hlas se mi zlomil.<\/p>\n\n\n\n
Neodpov\u011bd\u011bl. Jen se na m\u011b pod\u00edval pohledem, kter\u00fd nepat\u0159\u00ed \u017eiv\u00e9mu \u010dlov\u011bku.<\/p>\n\n\n\n
Od t\u00e9 doby nespal. Sed\u00ed u postele a \u010dek\u00e1. N\u011bkdy za\u0161ept\u00e1 n\u011bco jako: \u201eZb\u00fdv\u00e1 u\u017e jen chvilka.\u201c Sl\u00edbila.<\/p>\n\n\n\n
Za\u010dala jsem se b\u00e1t ticha. V tom tichu sly\u0161\u00edm v\u00edc ne\u017e jen jeho \u0161epot \u2013 je tam n\u011bco jin\u00e9ho. Jako by to n\u011bkdo uvnit\u0159 m\u011b opakoval, trochu ti\u0161eji, trochu hlub\u0161\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Zkusila jsem odej\u00edt. Dvakr\u00e1t. Ale jakmile jsem si sbalila v\u011bci, za\u010daly kontrakce. P\u0159ed\u010dasn\u00e9, fale\u0161n\u00e9, mu\u010div\u00e9. Dr\u017eel m\u011b za ruku, ut\u011b\u0161oval m\u011b, sliboval, \u017ee v\u0161echno bude v po\u0159\u00e1dku.<\/p>\n\n\n\n
\u201eHlavn\u00ed je, nekl\u00e1st odpor,\u201c za\u0161eptal. \u201eV\u0161echno jde tak, jak m\u00e1.\u201c<\/p>\n\n\n\n
Naposledy, kdy\u017e jsem se probudila, sly\u0161ela jsem d\u011btsk\u00fd sm\u00edch. Ne pl\u00e1\u010d, ale sm\u00edch. K\u0159i\u010dela jsem, ale nikdo tam nebyl. Jen m\u016fj man\u017eel, st\u00e1le kle\u010d\u00edc\u00ed, se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima a \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i. Na ko\u0161ili m\u011bl stopy krve.<\/p>\n\n\n\n
Nev\u011bd\u011bla jsem, koho t\u00edm mysl\u00ed. C\u00edtila jsem jen chlad \u2013 zevnit\u0159, n\u011bkde v b\u0159i\u0161e, jako by se n\u011bco otev\u0159elo.<\/p>\n\n\n\n
A pak se v\u0161echno zastavilo. Sv\u011btlo zablikalo \u2013 a zhaslo.<\/p>\n\n\n\n
Te\u010f, kdy\u017e se v noci probud\u00edm, sly\u0161\u00edm stejn\u00fd \u0161epot, ale ne od n\u011bj. Zevnit\u0159. A slova jsou jasn\u011bj\u0161\u00ed. Nevolaj\u00ed ho. Volaj\u00ed m\u011b.<\/p>\n\n\n\n
N\u011bkdy si mysl\u00edm: mo\u017en\u00e1 je to v\u0161echno jen strach? Hormony, sny, \u00fanava. A pak vid\u00edm tenk\u00e9 \u0161mouhy na zdi d\u011btsk\u00e9ho pokoje \u2013 jako by n\u011bkdo prstem p\u0159ejel prachem a napsal k\u0159iv\u00e9 slovo: \u201eBrzy.\u201c<\/p>\n\n\n\n
A u\u017e nem\u016f\u017eu sp\u00e1t.<\/p>\n\n\n\n
![\"\"](\"https:\/\/mybook.am\/wp-content\/uploads\/2025\/11\/132156454.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n