![\"\"](\"https:\/\/mybook.am\/wp-content\/uploads\/2025\/12\/7898654987-853x1024.jpg\")
<\/figure>\n\n\n\n\u201eTakov\u00e1 ko\u010dka\u2026\u201c uchechtl se jeden a ol\u00edzl rty.
\u201eCo tu asi d\u011bl\u00e1 sama? V lese, kde nikdo nek\u0159i\u010d\u00ed dlouho.\u201c
\u201eMo\u017en\u00e1 bychom ji mohli\u2026 zah\u0159\u00e1t,\u201c dodal dal\u0161\u00ed a ostatn\u00ed se rozchechtali.<\/p>\n\n\n\n
\u017dena na jejich \u0159e\u010di v\u016fbec nereagovala. Poklekla vedle starce, zkontrolovala mu puls a ticho kolem n\u00ed se je\u0161t\u011b v\u00edce napjalo.<\/p>\n\n\n\n
\u201eHej, d\u011bl\u00e1\u0161, \u017ee n\u00e1s nesly\u0161\u00ed\u0161?\u201c za\u0159val mu\u017e se \u0161r\u00e1mem a chytil ji za pa\u017ei.<\/p>\n\n\n\n
\u017dena zvedla o\u010di.
V tom pohledu nebyl strach. Nebyla tam ani zlost. Jen zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, temn\u00e1 jistota.<\/p>\n\n\n\n
\u201eSundej tu \u0161pinavou ruku,\u201c \u0159ekla ti\u0161e \u2014 a pr\u00e1v\u011b ta tichost ho donutila ucuknout.<\/p>\n\n\n\n
\u201eTak moment,\u201c zasm\u00e1l se nerv\u00f3zn\u011b. \u201eTy si je\u0161t\u011b dovoluje\u0161\u2026?\u201c
Nat\u00e1hl se po n\u00ed, cht\u011bl ji st\u00e1hnout k sob\u011b \u2014 hrub\u011b, v\u00edt\u011bzn\u011b.<\/p>\n\n\n\n
Ale m\u00edsto odporu uc\u00edtil n\u011bco jin\u00e9ho.
Ledov\u00fd \u0161ok.
Jako by mu skrz prsty prob\u011bhl proud chladu.<\/p>\n\n\n\n
\u201eCo to\u2026?\u201c vyjekl a odtrhl ruku. Na k\u016f\u017ei se mu objevily podivn\u00e9, sv\u011btle leskl\u00e9 linie.<\/p>\n\n\n\n
\u017dena se pomalu postavila.<\/p>\n\n\n\n
\u201e\u0158\u00edkala jsem ti, \u017ee d\u011bl\u00e1\u0161 chybu,\u201c pronesla.<\/p>\n\n\n\n
Bandi\u0165\u00e1k polkl. Ostatn\u00ed na ni z\u00edrali, neschopn\u00ed se pohnout.<\/p>\n\n\n\n
Sta\u0159ec mezit\u00edm otev\u0159el o\u010di \u2014 p\u0159ekvapiv\u011b klidn\u011b.<\/p>\n\n\n\n
\u201eP\u0159i\u0161la jsi\u2026 \u017ee?\u201c za\u0161eptal j\u00ed.
\u017dena p\u0159ik\u00fdvla.<\/p>\n\n\n\n
A pak se stalo n\u011bco, co obr\u00e1tilo mu\u017e\u016fm krev na led.
Jej\u00ed boty\u2026 se nedot\u00fdkaly zem\u011b.
Mlha se kolem n\u00ed chovala jako \u017eiv\u00e1, v\u00ed\u0159ila podle jej\u00edho dechu.<\/p>\n\n\n\n
\u201eVy jste cht\u011bli pen\u00edze,\u201c obr\u00e1tila se k nim. \u201eAle s\u00e1hli jste na n\u011bco, na co lid\u00e9 sahat nemaj\u00ed.\u201c<\/p>\n\n\n\n
\u201eCo jsi za\u010d?!\u201c zak\u0159i\u010del \u0161\u00e9f.<\/p>\n\n\n\n
\u201eTa, kter\u00e1 doprov\u00e1z\u00ed posledn\u00ed dech,\u201c odpov\u011bd\u011bla.<\/p>\n\n\n\n
Sta\u0159ec zav\u0159el o\u010di.
Nebyl v tom strach.
Byla v tom \u00faleva.<\/p>\n\n\n\n
Mezi jej\u00edmi prsty se zachv\u011bl bled\u00fd obl\u00e1\u010dek \u2014 n\u011bco, co nep\u0159ipom\u00ednalo ani d\u00fdm, ani sv\u011btlo.<\/p>\n\n\n\n
A v p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm okam\u017eiku les ztichl a\u017e nep\u0159irozen\u011b.
Pt\u00e1ci p\u0159estali zp\u00edvat.
V\u011btve se ani nepohnuly.<\/p>\n\n\n\n
Mu\u017ei st\u00e1li jako zkamen\u011bl\u00ed, neschopn\u00ed pochopit, co vid\u00ed.
A \u017eena, obklopen\u00e1 mlhou, za\u0161eptala:<\/p>\n\n\n\n
\u2014 \u201eJeho cesta kon\u010d\u00ed. A vy\u2026 jste byli sv\u011bdky toho, co nem\u00e1 b\u00fdt vid\u011bno.\u201c<\/p>\n\n\n\n
Oto\u010dila se a tma ji pohltila.
Ne zcela p\u0159irozen\u011b.
Ne tak, jak polyk\u00e1 sv\u011btlo noc.
Sp\u00ed\u0161 jako kdyby ji les propustil tam, odkud p\u0159i\u0161la.<\/p>\n\n\n\n