À dix-sept ans, je berçais deux nouveau-nés pendant que mes camarades révisaient le bac et rêvaient d’universités prestigieuses.

V sedmnácti jsem držela v náručí dvě novorozená tělíčka, zatímco moje spolužačky řešily maturitu a první lásky.

Dans la maison, un silence étrange s’est installé. Pas un silence apaisant, mais un silence dense, presque hostile, comme si l’air lui-même retenait son souffle.

V domě se rozhostilo zvláštní ticho. Ne to klidné, večerní, ale těžké, dusivé — takové, při kterém má člověk potřebu zkontrolovat zámek na dveřích.

Je me suis penchée vers elle et, avec un calme presque dérangeant, j’ai murmuré :Tu le sauras demain.
À dix-sept ans, je berçais deux nouveau-nés pendant que mes camarades révisaient le bac et rêvaient d’universités prestigieuses.
V sedmnácti jsem držela v náručí dvě novorozená tělíčka, zatímco moje spolužačky řešily maturitu a první lásky.