Mais ici, il faut s’arrêter. Pas avancer — reculer d’un pas.
Parce que chaque révolution silencieuse, surtout lorsqu’elle se cache dans des lignes de code et des serveurs anonymes, mérite moins d’enthousiasme aveugle que
[...]
Авторadmin
Ale právě tady je nutné se zastavit.
Ne jít dál, ale udělat krok zpět. Každý průlom, zvlášť tak tichý a nenápadný jako algoritmus běžící hluboko v serverech, si zaslouží ne
[...]
Le magasin est devenu silencieux d’un coup. Pas un silence paisible — non.
Un silence lourd, presque oppressant, celui qui tombe quand une histoire étrangère s’invite brutalement dans la vie de tous. J’entendais le bourdonnement du
[...]
V obchodě najednou zavládlo ticho, jaké se objevuje jen tehdy, když cizí příběh nečekaně dopadne na všechny kolem.
Slyšela jsem bzučení lednice, šustění igelitových tašek, dokonce i vlastní dech. Lidé ve frontě přestali pospíchat. Všichni se dívali střídavě na policistu a
[...]
Samanta n’a pas fermé l’œil de la nuit. Le silence de la maison pesait lourd, presque oppressant. Ce n’était pas de la colère.
Pas encore. C’était cette lucidité brutale qui arrive quand tout devient clair d’un coup — et que rien ne peut plus être ignoré.
[...]
Samanta tu noc nespala. Ticho v domě bylo těžké, skoro fyzické, jako by se dalo krájet nožem.
Nebyl to hněv. Nebyl to pláč. Bylo to poznání. To nejbolestivější, ale zároveň nejčistší. Mark si byl svou lží jistý. A právě v
[...]
Ce sentiment ne l’a plus quittée. Il s’est logé sous sa poitrine comme une pression sourde : pas une douleur franche, mais quelque chose qui oblige à ralentir, à écouter.
La nuit, Margaret se réveillait sans raison apparente et tendait l’oreille vers Luna. Sa respiration était-elle régulière ? Paisible ? Elle craignait que
[...]
Ten pocit ji nepustil ani na okamžik. Usadil se hluboko pod hrudí, jako tichý tlak, který nebolí, ale nutí zpomalit.
Margaret se v noci několikrát probudila a zaposlouchala se do Lunina dechu. Byl klidný? Pravidelný? Jako by se bála, že se ticho znovu
[...]
Jeudi dernier, j’ai presque couru dans le supermarché.
Les cheveux en bataille, trois enfants épuisés qui criaient derrière moi, des factures empilées dans ma tête et cette sensation étouffante d’être tirée
[...]
Минулý čtvrtek jsem se doslova vřítila do obchodu s potravinami.
Vlasy rozcuchané, tři děti za mnou křičely, účty se hromadily a hlava praskala pod tíhou tisíce starostí. Myslela jsem si, že už mě
[...]