La rivière ne coulait pas ce jour-là. Elle rugissait, comme une bête affamée réclamant son dû.
Sous le pont de Riverside, un homme en costume hors de prix luttait contre le courant. Quelques secondes plus tôt, des silhouettes l’avaient
[...]
Авторadmin
Řeka ten den nehučela. Řvala. Jako by chtěla někoho spolknout a už nikdy nevrátit.
Ledová voda se zavřela nad hlavou muže v drahém obleku a proud ho okamžitě stáhl pod hladinu. Na mostě zůstalo jen pár rozmazaných
[...]
La nuit avait l’odeur froide du béton mouillé lorsque je les ai vues pour la première fois.
Deux petites silhouettes serrées l’une contre l’autre dans un vieux porte-bébé, abandonnées sous la fenêtre d’un immeuble gris. Pas de cris. Pas de
[...]
Noční vzduch byl nasáklý deštěm a výfukovými plyny, když jsem je poprvé uviděla.
Dvě malé postavy v oprýskané autosedačce pod oknem starého činžáku. Neplakaly. Nekřičely. Jen tam byly. Ztuhlé, tiché, jako by už tehdy pochopily, že
[...]
La poussière du grenier tournoyait dans la lumière comme si l’air lui-même refusait de me laisser avancer.
Chaque pas faisait grincer le bois sous mes pieds. Dans ma main, je tenais la clé que mon grand-père m’avait laissée. Elle semblait
[...]
Prach na půdě visel ve vzduchu jako těžké tajemství.
Každý krok vrzal, jako by dům protestoval proti tomu, co se chystám odhalit. V ruce jsem svírala klíč, který mi dědeček nechal v
[...]
Jamais vous n’auriez imaginé à quoi servait cette vieille boîte en bois…
Elle reposait tout en haut du garde-manger, couverte d’une fine couche de poussière, coincée entre des bocaux de confiture et des albums photo
[...]
Nikdy by vás nenapadlo, k čemu sloužila ta stará dřevěná krabice…
Stála na nejvyšší polici ve spíži, zaprášená, téměř neviditelná mezi sklenicemi s kompotem a vybledlými fotografiemi. Tmavé dřevo bylo popraskané, kovový zámek zrezivělý,
[...]
Cette voix me traverse encore, comme une écharde qu’on n’arrive pas à retirer.
« Maman… s’il te plaît. Rentre à la maison. Vite. »Puis, plus bas, presque étouffé :« Papa m’a donné du jus. Il était…
[...]
Ten hlas mě budí i ze spánku. Tenký, rozechvělý, jako když se trhá struna.
„Mami… prosím. Přijeď domů. Rychle.“A pak ještě jedna věta, která se mi zaryla pod kůži:„Táta mi dal džus. Byl… divný.“Telefon spadl. Ozýval se
[...]