admin, Автор в

„Tohle jsem našla mezi věcmi své babičky – a byla jsem si jistá, že je to nějaká starobylá věc z jiného století. Ale pravda… naskočila mi z toho husí kůže.“

11.11.202511.11.2025admin Коментарий

Když jsem poprvé otevřela starou krabici s krajkou a zažloutlými písmeny, vůně levandule a prachu mě zasáhla jako srdcervoucí. Uvnitř byly hodinky, kapesník [...]

« Maman, ne pars pas… » furent les derniers mots qui résonnèrent dans la forêt où le fils de vingt ans, les genoux dans le sang, tenait un marteau, incapable de comprendre la vie qu’il venait d’ôter.

10.11.202510.11.2025admin Коментарий

Le silence ne s’installa pas immédiatement dans la maison. D’abord, ce fut une cacophonie : des cris, des coups, le bruit du verre [...]

„Mami, nechoď…“ byla poslední slova, která se ozývala lesem, kde dvacetiletý syn stál po kolena v krvi, držel kladivo a nebyl schopen pochopit život, který si právě vzal.

10.11.202510.11.2025admin Коментарий

V domě se nerozhostilo ticho hned. Nejprve se ozvala kakofonie – křik, rány, zvuk padajícího skla. Pak se ozvalo ostré bouchnutí dveří a [...]

Une cicatrice de feu sur la mer

10.11.2025admin Коментарий

Le bourdonnement des turbines déchire le silence matinal – un grondement bref et tremblant, comme si l’air lui-même craignait de respirer. L’hélicoptère est [...]

Ohnivá jizva nad mořem

10.11.202510.11.2025admin Коментарий

Ranní ticho proráží hukot turbín – krátký, chvějící se řev, jako by se sám vzduch bál dýchat. Vrtulník visí ve vzduchu a kymácí [...]

« Les 90 dernières secondes : comment le monde s’est effondré sous l’aile d’un 787 »

10.11.202510.11.2025admin Коментарий

Le faible grondement d’un moteur emplit la cabine d’une odeur de métal et d’essence. La cabine trembla – le cœur du vol AI [...]

„Posledních 90 sekund: Jak se svět zhroutil pod křídly Boeingu 787“

10.11.2025admin Коментарий

Slabý řev motoru naplnil místnost vůní surového kovu a benzínu. Kabina se otřásla – srdce letu Air India AI 171 se s trhnutím [...]

Ils se tenaient près d’un homme ordinaire, tels des extraterrestres venus d’une autre époque. Des géants oubliés du monde, mais dont le souvenir demeurait figé dans une simple photographie, comme une espèce disparue ayant foulé la terre il y a encore peu de temps…

10.11.202510.11.2025admin Коментарий

La foule les fixait en silence. Même le vent semblait retenir son souffle. Deux hommes – des géants drapés de longues robes sombres [...]

Stáli vedle obyčejného muže – a vypadali jako mimozemšťané z jiné éry. Obři, na které svět zapomněl, ale jejich vzpomínka zůstala v jediné fotografii, jako vyhynulý druh, který po zemi chodil teprve nedávno…

10.11.202510.11.2025admin Коментарий

Dav mlčky zíral. Zdálo se, že i vítr zadržuje dech. Dva muži – obři, zahalení v dlouhých, tmavých róbách – stáli po obou [...]

Il avait effacé le passé de sa propre peau : comment un homme, une toile vivante de souffrance, avait traversé l’enfer pour retrouver son visage, sa foi et le silence intérieur.

10.11.202510.11.2025admin Коментарий

Il se tenait devant le miroir, pâle, des traces d’encre transparaissant à travers des cicatrices encore fraîches. Sa peau semblait respirer la douleur, [...]