Na její narozeniny nepřišel nikdo. O dvacet let později umlčela celý svět
Balónky se lehce pohupovaly pod stropem, jako by samy čekaly na zvonek u dveří. Na stole stál dort s růžovou polevou, dvanáct svíček,
[...]
Авторadmin
Cinquante-quatre ans. L’âge où l’on croit avoir compris les hommes. Où l’on pense savoir reconnaître le danger avant qu’il ne s’approche trop près. J’étais convaincue d’être lucide.
Je vivais avec ma fille et son mari. Ils étaient attentionnés, respectueux. Jamais un mot de reproche. Pourtant, je sentais que je prenais
[...]
Padesát čtyři let. Věk, kdy si člověk namlouvá, že už rozumí lidem. Že ho nic nepřekvapí. Že má dost zkušeností, aby poznal nebezpečí na první pohled.
Bydlela jsem s dcerou a jejím manželem. Nikdy mi neřekli, že překážím. Nikdy si nestěžovali. Jenže ticho někdy mluví hlasitěji než výčitky. Mladí
[...]
Le silence dans cette chambre d’hôpital n’avait rien à voir avec celui de notre maison.
Là-bas, il était chargé de menace. Ici, il était froid, clinique, presque tranchant.La lumière blanche au-dessus de moi brûlait mes yeux. Chaque respiration
[...]
Ticho na nemocničním pokoji mělo jinou váhu než ticho doma.
Tam bylo napjaté, plné hrozby. Tady bylo ostré, téměř chirurgické.Ležela jsem pod tenkou dekou, světla nade mnou pálila do očí. Každý nádech bolel,
[...]
Les chrysanthèmes blancs frémissaient sous le vent froid du cimetière.
Chaque samedi, à la même heure, il suivait le même chemin entre les tombes, comme si ses pas connaissaient la route mieux que
[...]
Bílé chryzantémy znovu spočinuly na studeném kameni.
Každá sobota měla stejný rytmus – ticho, vítr mezi stromy a muž, který klečel před dvěma náhrobky, jako by se snažil vlastním dechem
[...]
La porte claqua comme un coup de tonnerre dans une maison qui, quelques secondes plus tôt, semblait paisible.
Les sacs remplis de cadeaux londoniens glissèrent de ses mains. Une poupée tomba dans une flaque blanche sur le carrelage.L’odeur du lait tourné
[...]
Zámek cvakl a do ticha domu se zařízl ostrý zvuk, jako by se něco lámalo ještě dřív, než kdokoliv promluvil.
Tašky z londýnského letiště mu vyklouzly z rukou a dárky se rozsypaly po podlaze. Plyšový medvídek dopadl do kaluže mléka.Vůně zkyslého mléka byla
[...]
Pendant dix ans, Marek Dvořák a bâti son empire avec un sang-froid presque inhumain.
Ce calme glacial qu’on n’apprend que lorsqu’on a compris que montrer une fissure, c’est inviter le monde à frapper dedans.Des chiffres.Des contrats.Des conseils
[...]