Hračka se zakutálela pod postýlku, když jsem vkládala kameru do plyšového medvídka. Malý objektiv mířil přímo na postýlku – neviditelný, jako svědomí, které [...]

A najednou se tento křehký řád roztříštil jako sklo. U vchodu stál muž. Zmačkaný, špinavý, s obličejem pokrytým prachem z ulice. Jeho kabát [...]

Hladil ji po srsti, jako by se snažil zapamatovat si každou linii, každou křivku jejího starého těla, každý nádech. Prsty se mu třásly. [...]

Snímek našli náhodou, mezi zažloutlými papíry pokrytými prachem. Starý tisk, na okrajích lehce rozmazaný, jako by se ho sám čas snažil vymazat. Zobrazoval [...]

Sníh pod jejich nohama byl jako křehké sklo – praskne a člověk by se zhroutil do ticha. Vzduch voněl mrazem a prázdnou nábojnicí [...]