Do mého života vstoupil Krištof Rychlý ne jako hrdina ani jako osudová bouře.
Spíš jako tichý, opatrný příslib, že i po čtyřicítce může přijít něco vyrovnaného. Bylo mi čtyřicet, měla jsem stabilní práci, vlastní dvoupokojový byt
[...]
Авторadmin
La salle les accueillit dans une lumière trop vive, presque cruelle.
Une longue table débordait de plats raffinés, de verres en cristal, de fleurs soigneusement disposées. Tout semblait parfait. Trop parfait. Comme si l’élégance
[...]
Sál je oslnil světlem a směsicí hlasů.
Dlouhý stůl se prohýbal pod váhou předkrmů, salátů a dezertů, jako by hojnost měla zakrýt napětí, které viselo ve vzduchu. Sklenice cinkaly, smích
[...]
« Tu vas signer ces papiers, Nikola Moravcová ! » hurla Kryštof Pavlíček si fort que les vitres en tremblèrent.
« Et si tu refuses, ne viens pas pleurer quand je trouverai quelqu’un d’autre ! »La télévision grondait depuis le matin, comme pour
[...]
„Podepíšeš ty papíry, Nikolo Moravcová!“ zařval Kryštof Pavlíček tak hlasitě, až se zatřásla skla v oknech. „A jestli ne, nediv se, až si najdu někoho jiného!“
Televize v obýváku běžela od rána. Hluk místo ticha. Komentátor křičel, reklamy blikaly, svět se tvářil normálně. Kryštof ležel na gauči v teplácích,
[...]
Vers dix heures et demie, des freins ont gémi devant le portail.
Une vieille voiture s’est arrêtée. Přemysl en est sorti. Pas de sourire. Un air fermé, presque offensé, comme si on l’avait convoqué à
[...]
Kolem půl jedenácté zaskřípěly u branky brzdy staré felicie.
Vystoupil Přemysl. Bez úsměvu. V sepraných džínách, s výrazem člověka, který jde na popravu, ne na rodinné setkání.Jen na chvíli,“ zamumlal. „Záda… víš.“Beze
[...]
Le papier de la première enveloppe portait encore l’odeur de l’appartement : un mélange de lavande fanée, de poussière et de souvenirs.
J’étais debout dans l’entrée, le vieux manteau gris charbon serré contre moi. Mes jambes tremblaient.Trente hivers.Trente ans dans le même manteau uséPetite, je
[...]
Papír v obálce číslo jedna měl zvláštní vůni – směs levandule, prachu a něčeho, co se nedá pojmenovat.
Vůni domova. Stála jsem v její malé předsíni, držela v rukou ten starý, uhlově šedý kabát a kolena se mi třásla tak, že
[...]
Il existe des instants qui déplacent l’axe du monde. Un bruit trop brusque.
Une seconde de trop. Et tout ce que l’on croyait solide se fissure. Pendant longtemps, j’ai raconté notre histoire ainsi : nous avons
[...]