La porte du petit commissariat grinça légèrement lorsqu’elle s’ouvrit.
Dehors, l’air salé du littoral d’Oregon s’infiltrait jusque dans le hall froid éclairé aux néons. Rien d’extraordinaire dans ce bâtiment : des chaises
[...]
Авторadmin
Večer byl chladný a mořský vítr se opíral do oken malé policejní stanice v tichém přímořském městečku v Oregonu.
Do dveří vstoupila mladá rodina. Nepůsobili jako lidé, kteří by přišli podat oznámení. Spíš jako ti, kdo nesou něco křehkého — a bojí
[...]
L’odeur du parfum de ma mère flottait encore dans la maison longtemps après sa mort.
Les murs semblaient retenir son souffle. Le cancer l’avait effacée morceau par morceau. Chaque jour emportait une partie d’elle que je ne reverrai
[...]
Vůně mámina parfému se držela ve zdech ještě dlouho poté, co odešla.
Dům byl plný ticha, které bolelo víc než křik. Rakovina ji rozebírala po částech – den za dnem mizela, jako by ji někdo
[...]
Les verres tintaient comme si le bonheur avait été soigneusement répété.
Les fleurs blanches embaumaient l’air d’un parfum presque étouffant. Mon frère Liam se tenait droit, élégant dans son smoking, le regard fier, convaincu
[...]
Sklenice cinkaly, jako by celý sál cvičil štěstí nazpaměť.
Bílé růže voněly tak sladce, až z toho bolela hlava. Můj bratr Liam stál u oltáře v dokonale padnoucím smokingu a usmíval se
[...]
L’écran du téléphone brillait d’une lumière glaciale, comme si ce n’était pas un simple appareil, mais une sentence.
Sur la photo, c’était moi. Plus jeune de vingt ans. En uniforme d’hôpital. À mes côtés, une femme au visage livide, épuisée, déjà
[...]
Obrazovka telefonu zářila studeným světlem, jako by to nebyl displej, ale rozsudek.
Na fotografii jsem byla já. O dvacet let mladší. V nemocniční uniformě. Vedle mě vyčerpaná žena s popelavou tváří. Pod snímkem komentář z
[...]
Elle ne courut pas dans ses bras.Elle ne cria pas.Elle ne pleura pas.
Un silence étrange envahit la pièce, lourd, presque oppressant. On entendait le bourdonnement des néons et le froissement discret de l’uniforme d’un gardien.Salomé
[...]
Neobjala ho. Nevykřikla. Neplakala.V místnosti bylo takové ticho, že bylo slyšet tikání hodin za zdí.
Postavila se na špičky a naklonila se k jeho uchu.„Tati… já vím, že jsi to neudělal,“ zašeptala tak tiše, že stráže nerozuměly ani
[...]