Ne hlasitě, ne dramaticky. Spíš tiše, jako když praskne napětí v přetaženém drátu. Vzduch zhoustl. Lidé přestali dýchat. První tóny nebyly efektní. Žádná [...]

Automaticky jsem si přitiskla dítě blíž k sobě. Klidně dýchalo, netušíc, že se mi v té chvíli svět láme napůl. „Policii…?“ zopakovala jsem [...]

A přesto v nich pro mě zní celý život – se všemi otázkami, obavami, radostí i tichem, které mě tolikrát obklopovalo. Když jsem [...]

jeho sousedka prý sedí už dlouhou dobu na chodníku před domem. Nehýbe se. Nekřičí. Jen tam je.Policie vyrazila okamžitě, i když nikdo netušil, [...]

Moje máma, bylo jí přes sedmdesát, mi u večeře mimochodem oznámila, že si koupila značkové šaty za 1 800 dolarů. Prý jen tak. [...]

Náraz nebyl hlasitý, spíš tupý. Ivanovi se sevřel žaludek — před kapotou leželo malé tělo. Všechno kolem ztichlo. Klaksony, hlasy, město — jako [...]

— Brianno. Sedni si. Ta věta dopadla těžce. Brianna se pousmála, ale koutky rtů se jí zachvěly. — No tak, já jsem jen [...]

Každá hodina ztěžkne, každé ráno je malé vítězství. Právě tehdy se Steven Eddy dozvěděl diagnózu, která neměla žádné „ale“: nevyléčitelná forma rakoviny. Lékaři [...]

Lékaři tomu říkají „náhodný nález“. Chladný pojem. Úřední. Ale ve skutečnosti je to úder blesku. Bolesti v bedrech trvaly týdny. Únava se stala [...]

Ruka udělala známý pohyb, téměř automaticky. Jako vždy. Tělo si nepamatuje slovo „naposledy“. Pamatuje si jen rytmus. Hodit. Usmát se. Čekat. Klacek vzlétl [...]