Anna znala pach smrti lépe než vůni kávy. Ulpíval jí na kůži, usazoval se ve vlasech jako neviditelný prach. Po třech letech v [...]

„Přines mi kávu, ženo!“ prořízl ranní vzduch poručíkův hlas jako výstřel. Prach nad cvičištěm se ani nestihl usadit po nástupu a jeho výkřik [...]

Pytel byl těžký a studený, jako by v něm byla samotná tma. Rex ho táhl ke břehu, vrčel a klouzal po mokrých kamenech. [...]

Klitka se zasekávala. Zatlačil jsem na ni ramenem a ucítil jsem zápach benzínu a staré barvy. V garáži bylo chladno, jako by se [...]

Měkká záře nočního světla se šířila místností jako teplý dech. Dítě spalo a poblíž, s tlamou zabořenou v dece, dřímal jejich pes – [...]

Místnost voněla antiseptikem a něčím sladkým – možná jahodovým sirupem ze snídaně. Venku byla hustá noc, jako by se čas rozhodl zastavit. Na [...]

V okamžiku, kdy jsem vykřikla, se uvolnil z vodítka. Písek pod mýma nohama byl studený a uši mi naplnil hukot příboje. Vlny se [...]

Šicí stroj hučel ve tmě jako tvrdohlavá včela. Venku se lilo jako z konve a na podlaze se tyčily hory mokrých plen – [...]

Kráčeli po cestě a svírali v rukou balíčky, děti a své poslední fotografie. Vzduch byl plný podzimní vůně – vlhkost, listí, kouř ze [...]

Seděla vzpřímeně v soudní síni, téměř nehybně. Světlo dopadalo z bočního okna a zdůrazňovalo její profil – bolestně rozpoznatelný: uhlazené držení těla, soustředěný [...]