Nemocniční pokoj voněl dezinfekcí a tichem. Venku se šplouchala jarní břečka, jako by sama příroda váhala, zda toto vzkříšení nebo konec nazvat vzkříšením. [...]

Nad údolím se vznášelo teplo letního večera a z vinic se linula trpká sladkost. Vzduchem se vznášela další vůně – jemná, znepokojivá, jako [...]

Chlad v místnosti nebyl cítit z teploty, ale z pohledu. Uspořádané řady dívek v šedých sukních seděly nehybně jako sochy. Vzduch byl hustý [...]

Stála u zrcadla a prsty si hladila kůži na stehnech – hebkou, zářivou, s důlky, které časopisy nazývají „nedostatky“. Světlo dopadalo z okna [...]

Fotoaparát se třásl, ne strachem, ale tíhou vzduchu. Prach, kouř, křik, tříštění skla, jako by se svět hroutil ne někde daleko, ale uvnitř [...]

Dav ztuhl – někdo popadl telefon, někdo dítě za ruku, někdo prostě nemohl vyslovit ani slovo. Malé tělo leželo nehybně na studeném betonu [...]

Světlo operačního sálu bylo oslnivě bílé. Na stole ležela dětská ručička, drobná a přesto podivně objemná, jako by se šupiny pomíchaly. Chirurg opatrně [...]

Nemocniční pokoj voněl antiseptikem a strachem. Pod dekou byly kosti tenké jako větvičky. Na polštáři ležela dívčí tvář, která se kdysi usmívala z [...]

Požár vypukl tak náhle, že si sousedé mysleli, že jde o zkrat. Když ale hasiči vyrazili dveře a našli na posteli ohořelé tělo [...]

Stála u okna, když se jí slunce poprvé po pětadvaceti letech dotklo tváře. Její víčka se chvěla, jako u tvora, který už nevěří [...]