Liška, která volala do propasti 02.11.202502.11.2025admin Коментарий Sníh pod jejich nohama byl jako křehké sklo – praskne a člověk by se zhroutil do ticha. Vzduch voněl mrazem a prázdnou nábojnicí [...]
Myslel si, že zahladil své stopy. Ale nevšiml si toho – led si pamatuje všechno. 02.11.202502.11.2025admin Коментарий Chlad udeřil okamžitě, jako rána do srdce. Vzduch zhoustl, jako by jí v krku svíralo vazké ticho. Anna se pokusila vstát, ale nohy [...]
Pozvala jsem muže k sobě domů na večeři. Když v osm hodin někdo zaklepal na dveře, otevřela jsem je… a svět kolem mě jako by se zastavil. 02.11.2025admin Коментарий Pamatuji si vůni vanilky a lehký kouř ze svíček. Hudbu – tichou, jako dýchání před zpovědí. Všechno bylo připravené: víno dýchalo ve sklenici, [...]
Prostě spal vedle ní… dokud se nestalo příliš tiché. 02.11.202502.11.2025admin Коментарий Jeho matka vešla do pokoje, kde stále přetrvávala vůně mléčného šamponu a teplé vlny. Na pohovce ležela chlapcova záda, jeho drobná ručička spočívala [...]
Skočila do propasti, aby zachránila toho, kdo kdysi zachránil ji: příběh, kterému se těžko věřilo, dokud jste neslyšeli každou vteřinu toho ticha. 02.11.202502.11.2025admin Коментарий Kov vrzal, jako by sténal. Kola, chvějící se nad propastí, škrábala o okraj silnice a pod nimi se rozkládala prázdnota, ozývající se větrem. [...]
Klobása, která neměla promluvit: Chtěla jsem jen snídani, ale našla jsem něco, co změnilo můj pohled na všechno. 01.11.202501.11.2025admin Коментарий Když nůž narazil na odpor, myslela jsem si, že klobása je prostě zmrzlá. Studená kuchyně, šedivé ráno, líné světlo z okna. Všechno bylo [...]
Myslela si, že mrtví nic necítí. Ale tahle ano. 01.11.202501.11.2025admin Коментарий Anna znala pach smrti lépe než vůni kávy. Ulpíval jí na kůži, usazoval se ve vlasech jako neviditelný prach. Po třech letech v [...]
Ponížil ji před všemi, nazval ji „služebnicí“ a hned druhý den celý tábor viděl, kdo ten voják doopravdy je. 01.11.202501.11.2025admin Коментарий „Přines mi kávu, ženo!“ prořízl ranní vzduch poručíkův hlas jako výstřel. Prach nad cvičištěm se ani nestihl usadit po nástupu a jeho výkřik [...]
Nečekala, že tohle v řece uvidí. 01.11.2025admin Коментарий Pytel byl těžký a studený, jako by v něm byla samotná tma. Rex ho táhl ke břehu, vrčel a klouzal po mokrých kamenech. [...]
Nechal mi jen staré auto – myslel jsem si, že je to nefér… dokud jsem neotevřel přihrádku v palubní desce a neuvědomil si, že o mně otec ví víc než já. 01.11.202501.11.2025admin Коментарий Klitka se zasekávala. Zatlačil jsem na ni ramenem a ucítil jsem zápach benzínu a staré barvy. V garáži bylo chladno, jako by se [...]