Lékaři tomu říkají „náhodný nález“. Chladný pojem. Úřední. Ale ve skutečnosti je to úder blesku. Bolesti v bedrech trvaly týdny. Únava se stala [...]

Ruka udělala známý pohyb, téměř automaticky. Jako vždy. Tělo si nepamatuje slovo „naposledy“. Pamatuje si jen rytmus. Hodit. Usmát se. Čekat. Klacek vzlétl [...]

U regálu s dětskou výživou stála ta samá stará paní. Ale nebyla stejná. Vůbec ne. Už se neopírala o vozík, nebyla shrbená, nepůsobila [...]

Nebyl to strach v pravém slova smyslu. Spíš tiché varování někde hluboko v těle, jako když se instinkt snaží křičet, ale rozum mu [...]

Je to starý znak.Nepoužívá se k zastrašení, ale k označení.Takto se značí člověk, dům nebo auto.Není to hrozba. Je to signál.Někdo si tě [...]

V kuchyni voněla káva, topinkovač tiše cvakal, všechno vypadalo tak normálně, že to bolelo. Seděla u stolu a sledovala, jak se svět tváří, [...]

Ne proto, že by byly ošklivé — ale proto, že připomínají čas. A čas je něco, co se snažíme vytěsnit. Proto když se [...]

Nebyl to křik. Spíš náhlý, zalomený nádech — ten druh ticha, kdy dítě ani nestihne plakat, protože si ještě není jisté, jestli to, [...]

Prázdnou flashku. Možná vadný soubor, nějaký zapomenutý interní dokument, omyl unaveného zaměstnance. V duchu jsem se snažil celou věc zlehčit — historka do [...]

Pohled klouže po detailech – po stejných řetízcích, po opakujících se liniích ramen, po dokonale shodných úsměvech – a pak se stane něco [...]