Když Elon Musk mluví o budoucnosti, svět nenaslouchá ušima, ale nervovým systémem: chvěním nebo vzrušením. Jeho poslední prohlášení – že za 20 let budou „stovky milionů lidí“ chodit s mozkovými čipy Neuralink – zní jako odsouzení éry chytrých telefonů. Tento slib však skrývá příliš mnoho otázek bez snadných odpovědí.

Vzestupy a sliby

Musk si představuje budoucnost, kde postižení už nebude rozsudkem smrti, kde se paralyzovaní budou moci znovu hýbat, kde si lidé s Alzheimerovou chorobou budou pamatovat tváře svých dětí. V tomto slibu je téměř biblická síla: technologie jako nový Mesiáš. Neuronová rozhraní jsou skutečně schopna propojit mozek s počítačem a obejít tak obvyklé smyslové kanály, a první experimenty na lidech již ukázaly, že se nejedná o sci-fi.

Ale kde je hranice?

Stovky milionů implantátů za 20 let nejsou jen medicína. Je to masivní společenská restrukturalizace. Představte si: mozek je připojen k internetu stejně přirozeně jako chytrý telefon v kapse. Znamená to, že se naše myšlenky stanou komoditou? Že reklamní kampaně nebudou pronikat do očí, ale přímo do našich nervových impulsů? Musk maluje obraz osvobození, ale v tomto obrazu je snadné rozeznat stín kontroly.

Iluze masové dostupnosti

Dnes i jednoduchá vakcína vyvolává vášnivé debaty a protesty. Nyní si představte čip implantovaný přímo do mozku. Masové přijetí vyžaduje nejen technologii, ale i důvěru veřejnosti. Budou miliony lidí dobrovolně souhlasit se zásahem, který je v podstatě učiní součástí kybernetického systému? Nebo je to sen, který narazí na zeď strachu a etických tabu?

Technologie a ekonomika

Je tu ještě jedna nuance. I když Neuralink zdokonalí produkt do bodu stability, náklady na implantáty a operace se pravděpodobně nestanou rychle dostupnými pro každého. Dvacet let je pro startupy dlouhá doba, ale krátká doba na přetvoření medicíny. Masový trh vyžaduje cenově dostupné procedury, vyškolené lékaře a globální infrastrukturu. Jinak budou „stovky milionů“ spíše rétorikou než realitou.

Filozofická výzva

Mozkový čip je víc než jen nástroj. Je to otázka: kde končí člověk a začíná stroj? Pokud lze myšlenky zesilovat, opravovat nebo dokonce nahrávat, zbývá prostor pro „já“, pro jedinečné vnitřní ticho? Musk to vidí jako krok k symbióze s umělou inteligencí, aby lidé mohli držet krok se stroji. Ale stojí za to tento závod usilovat, pokud by samotný závod mohl zničit to, co z nás dělá lidi?

Závěr

Muskova prohlášení často balancují mezi provokací a průlomem. Jeho předpověď „stovek milionů“ čipovaných lidí za 20 let je výzvou pro naši představivost. Možná se to naplní v laboratořích a klinikách. Možná to rozbije nedůvěra veřejnosti. Nebo možná bude budoucnost mnohem složitější: ne masové čipování, ale cílené aplikace; ne utopie ani dystopie, ale neustálé hledání hranice mezi přínosem a nebezpečím.

Jedna věc je jasná: tato diskuse již začala a ovlivní každého – i ty, kteří by si nikdy do mozku nevpustili jedinou elektrodu.