Když se Anna a David rozhodli spojit své životy ve svazku manželském, očekávali den plný lásky, radosti a rodinného štěstí. Místo toho se jejich vysněná svatba stala událostí, na kterou nikdo z přítomných nezapomene – a to ne kvůli krásným vzpomínkám, ale kvůli sérii záhadných a děsivých okamžiků, které připomínaly spíše scénář hororu než romantické oslavy.

Už od samého začátku bylo cítit, že něco není v pořádku. Obřad se měl konat v historickém zámečku na okraji města, kam se podle místních legend nikdy nevyplácí pořádat svatby. Místo prý nese staletí starou kletbu, která souvisí s dávnou tragédií nevěsty, jež byla v minulosti zrazena a zemřela přímo v den svého sňatku. Anna, která na pověry nikdy nevěřila, si z toho dělala jen žerty. Nikdo tehdy netušil, jak děsivě se staré příběhy začnou připomínat.

První znamení se objevilo krátce před obřadem. Šaty nevěsty, pečlivě uložené v šatně, najednou natrhla neznámá síla. Nitě na sukni byly přetržené tak, jako by je někdo ostrým nožem záměrně přeřízl. Krejčová přivolaná na poslední chvíli sice dokázala šaty opravit, ale podivný pocit nervozity se mezi hosty začal šířit.

Během samotného obřadu došlo k dalšímu šokujícímu incidentu. Prsteny, připravené v malé krabičce, se zničehonic ztratily. Hledalo je několik lidí, a když už se zdálo, že se bez nich bude muset svatba obejít, objevil je malý chlapec z rodiny ženicha – ležely na podlaze u vchodu do sálu, přestože je tam nikdo předtím neviděl. Hosté začali šeptat, že jde o zlé znamení.

Největší děs však přišel večer při svatební hostině. V okamžiku, kdy se všichni zvedli, aby si připili na novomanžele, praskla obrovská skleněná lustr nad tanečním parketem. Těžké střepy se rozletěly do všech stran, jen zázrakem nikoho vážně nezranily. Atmosféra se změnila – radostné hlasy utichly a mnozí hosté začali hledat logické vysvětlení. Ale každé z nich znělo čím dál méně přesvědčivě.

Děsivé příběhy o „nevěstě ze zámku“ dostaly novou váhu. Několik hostů tvrdilo, že během večera zahlédli za okny bíle oděnou postavu, která zmizela vždy ve chvíli, kdy se k ní někdo přiblížil. Někteří to přičítali alkoholu, jiní však přísahali, že viděli cosi, co rozhodně nebylo z tohoto světa.

Noc skončila předčasně. Mnozí hosté odmítli dál zůstávat v sále a svatba, která měla být vyvrcholením lásky, skončila v chaosu a strachu. Anna a David si sice řekli své „ano“, ale jejich radost byla poznamenána těžko vysvětlitelnými událostmi, o kterých se mluví ještě dnes.

Psychologové by možná řekli, že šlo jen o souhru nešťastných náhod a přecitlivělých reakcí. Skeptici by připomněli, že staré budovy mají své vady, že se prsteny mohly jednoduše ztratit a že lidská mysl v atmosféře pověr snadno vytváří iluze. Přesto se nabízí otázka: proč se tolik nevysvětlitelných věcí odehrálo právě v ten jediný den?

Prokletá svatba Anny a Davida se stala varovným příběhem pro všechny páry, které chtějí svou lásku oslavit na „romantických“ místech s temnou minulostí. Protože ať už jde o náhodu, psychologii, nebo skutečnou kletbu – nikdo nechce, aby se jeho vysněný den změnil v noční můru, na kterou se nedá zapomenout.