Letiště Václava Havla. Nedělní dopoledne, fronty u odbavení, typický shon před odletem.
Mezi desítkami cestujících malá holčička, asi pět let, v růžové bundě, pevně tiskne v náručí svého plyšového medvídka. Očividně starý, odřený, ale milovaný.
Nikdo si jí nevšímá. Pro personál jen další dítě na cestě.
Až do chvíle, kdy její batůžek projel bezpečnostním skenerem.
Obsluha si všimla zvláštní hustoty v oblasti hračky. Na obrazovce černý stín — uvnitř medvídka.
Standardní kontrola. Hračka musí ven.
Holčička začne plakat. Nechce se medvídka vzdát. Matka ji uklidňuje, tvrdí, že je to jen plyšák. Všechno se zdá být nevinné.
Ale když pracovník bezpečnostní služby medvídka otevře — všechno se změní.
Uvnitř, pečlivě zašitý v dutině hračky, je malý elektronický modul. Zpočátku nerozpoznatelný. Ne mobil, ne hračka. Něco jiného. Kabely. Mikročip. A napájení.
Okamžitě je vyhlášen poplach. Terminál se evakuuje, bezpečnostní složky zasahují. Dívka i matka jsou odvedeny k výslechu.
Zpočátku nikdo ničemu nerozumí.
Ale pak bezpečnostní kamery ukážou něco, co zmrazí krev v žilách:
Neznámý muž, který na letišti kráčel za rodinou, se v jeden moment sklonil k batohu holčičky. Stačilo pět vteřin. Žádné podezření. Žádný kontakt.
Stačilo pět vteřin, aby do plyšového medvídka ukryl zařízení, které experti později identifikovali jako dálkově ovládaný iniciační mechanismus.
Mohlo jít o zkoušku. Mohlo jít o útok.
Ale hlavně — mohlo jít o životy desítek lidí.
Ten muž zmizel v davu. Do dneška nebyl dopaden.
Od té doby se kontroly hraček na letištích zpřísnily.
A ta malá holčička? Dnes už má nového medvídka. Ale její matka ví, že někdy stačí jediná vteřina nepozornosti — a svět už nikdy není stejný.